škola v SENEGALU – mezinárodní arch. soutěž

UPLEŤ SI SVOU ŠKOLU

Idea

Hlavní myšlenkou je spojení tradiční řemeslné výroby dané lokality používající přírodní materiály se stavbou samotnou. Vytvoření uceleného svébytného komplexu pro edukaci novou formou s využitím lokálních řemeslných dovedností a známých detailů a vzorů, jež jsou místní obyvatelé zvyklí číst od dětství. Celek stavby bude v prostředí zcela přirozený a zároveň osobitý s nezaměnitelným geniem loci. Pomocí materiálového řešení, které vychází z tradice pletení košů a mís, pouze ve větším měřítku, propojují budovy svůj vzhled s prostředím a působí jako velmi staré a přirozeně současné. Na dané parcele je umístěno sedm tříd, sedm proutěných košů, jako schránka na vědomosti. Jejich rozmístění tvoří ucelený autonomní komplex, stavby jsou umístěny podél hranic pozemku tak, abychom vytvořili přirozené potřebné oddělení od okolí a zároveň maximalizovali vnitřní dvůr – vnitřní život školy. Tento koncept podporuje myšlenku didaktické strategie, která je schopna v daném prostředí propojovat tradici s novými formami pro použití v architektuře. Škola bude výsledkem společné tvorby, při které se zapojí místní obyvatelé, kteří zúročí vlastní zručnost a znalosti, což bude na výsledném vzhledu díla na první pohled patrné. Pocit sounáležitosti a zapojení místních obyvatel bude součástí charakteru školy. Pojďme si uplést vlastní školu!

Architektonické řešení, prostorová konfigurace

Prostorové uspořádání uzavřeného komplexu školy vytváří vlastní svět se zeleným srdcem (stromem) uprostřed. Stavby jsou umístěny kolem tří hranic pozemku, západní část pozemku je pak volná a vytváří vstup, který ústí do přehledného dvora školy s dominantním stávajícím vzrostlým stromem. Střední část tvoří vnitřní dvůr sloužící ke hře, výuce, střetávání a všem dalším aktivitám, dvůr je po obvodu lemován ochozem před učebnami vhodným také pro sezení. Součástí dvoru je snížený kruh, protiváha koruny stromu, který může sloužit k tanci, společnému ohni, či v období velkých dešťů jako nádrž. Po obvodu dvora jsou rozmístěny jednotlivé třídy – koše, mezi kterými je vždy prostor sloužící k provětrání dvora, skladování dešťové vody ze střech i k shromažďování a hraní dětí mimo výuku. V severozápadní části pozemku je umístěna ředitelna a kancelář, zahrada a toalety. V jihovýchodní části pozemku je umístěna knihovna. Soubor „proutěných“ staveb po obvodu dvora zakrývá jednotná plocha plechové střechy, která leží na vzdušných bambusových konstrukcích. Přístup k učebnám zajišťují rampy pro možnost bezbariérového pohybu. Učebny jsou orientované do jádra komplexu školy, jejich stěny jsou ze tří stran plné a stěny do dvora fungují jako lehké stěny tvořené vertikálními otočnými panely (díly) z kruhových pletených mís na svislých bambusových konstrukcích. Tyto prvky – paravány umožňují abstraktní formou vizuálně, světelně i provozně oddělit prostor třídy od dvora a zároveň v jakékoliv části dvorní fasády vytvořit okno či průchod. Vytváří možnost kreativní formou studentům využívat tuto stěnu. Nepřímé přisvětlení tříd je také díky lehké bambusové konstrukci střechy, na které je v učebnách zavěšen nepravidelný podhled tvořený pletenými mísami.

Konstrukční a materiálové řešení

Konstrukci budov tvoří dřevěný bambusový skelet na těžké betonové podlaze. Konstrukce střechy je tvořena pravoúhlou bambusovou strukturou uloženou na bambusovém skeletu. Krytina střechy je plech. Obvodový plášť učebny je ze tří stran tvořen vrstvením ovázaných snopů, jedná se o obdobu metody pletení košů, pouze ve větším měřítku. Vrstvení pláště může být při výstavbě doplňováno i přírodním probarvením v regionální barevnosti. Dvorní fasáda je provedena formou kruhových otočných paravánů. Materiálové řešení je samo osobě didaktickou vrstvou, která je tvořena přírodním materiálem místní lokality, jeho barvou, texturou a strukturou. Konstrukce prostor školy dostatečně chrání před sluncem a zároveň umožňuje ideální proudění vzduchu a provětrání celé stavby.